Kraj připravuje další opatření proti suchu

Zima chudá na sníh, rychlý nástup letních teplot již v jarním období. I v Libereckém kraji chybí půdě a lesům vláha. Stal se letos regionem s největším deficitem srážek. Varování hydrologů a vodohospodářů nabylo konkrétních rozměrů. Hladiny zásobáren vody jsou pod stav. Některé obce zakázaly lidem brát vodu  z obecního řadu na jiné účely než jako pitnou.

 „V Libereckém kraji celou situaci umocňuje existence polského hnědouhelného dolu Turów, který dle České geologické služby  vyvolal v průběhu 20 let pokles hladiny podzemní vody v některých místech českého pohraniční až o 60 m. Situace na území Frýdlantského výběžku a Hrádecka již vede k nutnosti hledání nových zdrojů pitné vody pro dlouhodobé zajištění zásobování obyvatel,“ doplnil další problém člen Rady Libereckého kraje zodpovědný za rezort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova, Jiří Löffelmann.

Účinnou a nezbytnou obranou proti postupnému vysychání krajiny, a tím i vodních zdrojů, je obnova přirozených prvků krajiny schopných nezávisle na člověku, a tedy zdarma, hospodařit s dešťovou vodou, pozvolně ji uvolňovat do vodních toků a doplňovat zásoby podzemní vody. Tato opatření zároveň působí jako šetrná protipovodňová prevence. Jedná se zejména o revitalizaci vodních toků, obnovu mokřadů, zatravňování údolnic a zřizování zasakovacích průlehů, zpomalování odtoku z odvodňovacích systémů na zemědělské a lesní půdě, úpravu zemědělských postupů a podobně.  

Liberecký kraj v této oblasti již učinil první kroky v nejvíce ohrožených oblastech a chystá se dále podporovat postupnou obnovu přirozených schopností krajiny hospodařit s vodou. „V loňském roce byla zpracována Analýza možností podpory hydrologických funkcí krajiny v povodí Václavického potoka. Toto území bylo vybráno jako první, protože právě zde dochází k dlouhodobému poklesu hladiny podzemní vody vlivem nedalekého dolu Turów. Cílem analýzy bylo mimo jiné prověřit možnosti likvidace dnes již nevyužívaných a nepotřebných meliorací. V současné době probíhá rozpracování vybraných opatření do projektové přípravy,“ seznámil s praktickým materiálem zhotoveným z prostředků Libereckého kraje Jiří Löffelmann.  

Další iniciativou v této problematice je vznik pracovní skupiny Vláhové poměry Frýdlantského výběžku. Cílem skupiny, která vznikla z podnětu celé řady subjektů, je koordinace aktivit klíčových hráčů v území při řešení opatření ke stabilizaci vodního režimu v krajině.

Po dohodě pracovní skupiny jsou právě zpracovávány rešerše navržených opatření na zlepšení vláhových poměrů na Frýdlantsku, jejichž cílem je shrnout výstupy z dosud zhotovených koncepčních dokumentů a realizovaných opatření. Hlavním cílem je nalézt dosud neřešená místa, na která by měla být soustředěna pozornost, a posunout k realizaci opatření, u kterých bude nalezena všeobecná shoda.

Řada praktických opatření, jejichž primárním cílem je však podpora organizmů vázaných na vodní prostředí, již byla dokončena. Nové tůně vznikly například v Pertolticích na Frýdlantsku a v nivě potoka Šporky u České Lípy. Letos je zahajována realizace projektů k ochraně zvláště chráněných živočichů, podpořených z dotačních prostředků Operačního programu životní prostředí, které zároveň zvyšují retenční schopnosti krajiny. Na drobné projekty z této oblasti může žadatel získat dotaci z Dotačního fondu Libereckého kraje, programu na podporu ochrany přírody a krajiny.

Po vzoru zmíněné analýzy v povodí Václavického potoka připravuje nyní Liberecký kraj Analýzu možností podpory hydrologických funkcí krajiny na zemědělských pozemcích v majetku Libereckého kraje na Frýdlantsku. Tyto pozemky jsou svěřeny do správy Střední škole hospodářské a lesnické Frýdlant a na realizaci některých vyprojektovaných opatření se bude moci škola podílet v rámci odborné praktické výuky. „Studenti se tak v praxi seznámí s opatřeními podporujícími hydrologický režim v krajině,“ doplnil přínos chystané Analýzy pan Jiří Loffelmann. Dotazníkovým šetřením pak Liberecký kraj v současné době mapuje zájem obcí o retenční opatření.   

Ze srovnání dlouhodobých průměrných teplot v Libereckém kraji (období 1961 – 1990
vs. 1991 – 2016; zdroj dat ČHMÚ) vyplývá nárůst teploty v letních měsících až o více než
1,5 °C, v zimním období pak nárůst činí 1 - 1,5 °C. Pro představu: 1,5 °C odpovídá rozdílu mezi průměrnou roční teplotou Libereckého a Jihomoravského kraje v letech 1981 - 2010. To samozřejmě vede k většímu výparu vody v létě a nižšímu doplňování zásob podzemní vody z tajícího sněhu. Ačkoli průměrný roční úhrn srážek se za uvedené období výrazně nezměnil, jejich častější soustředění do přívalových dešťů, následovaných často suchým obdobím, opět přispívá k ubývání podzemních vod.

Přílohy:

Přiložené mapy ukazují počet litrů vody, které chybí v půdě na 1 m2plochy oproti průměrným hodnotám pro daný měsíc. Z map je zřejmé, že dlouhodobě výrazně podprůměrný stav letošního jara se významněji nezlepšil ani po vydatných deštích v první dekádě června. Obdobná situace je bohužel v posledních letech obvyklá, a to nejen v jarních měsících.

Lenka Klimentová       
odborný zaměstnanec vztahů k veřejnosti

Liberecký kraj

Lesnický den v Ralsku

Lesnický den v Ralsku

18. června se v areálu Skelné Huti konal již 35. ročník lesnického dne. Jeho součástí bylo 10. Mistrovství ČR v práci s motorovou pilou a 1. ročník soutěže operátorů vyvážecích souprav.
Každý rok se ve školních jídelnách vyhodí až 48 000 tun potravin

Každý rok se ve školních jídelnách vyhodí až 48 000 tun potravin

Skutečně zdravá škola vyzývá ke snižování plýtvání.

MUZEJNÍ NOC 2016 v České Lípě

V sobotu 11. 6. otevřelo Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě své brány návštěvníkům