Josef Franz Tille

19. dubna roku 2026 uplynulo již 75 let ode dne, kdy v hesenské obci Lichtenbergu v Německu zemřel ve věku nedožitých pětaosmdesáti let někdejší mimoňský kronikář a historik pan Josef Franz Tille, jemuž vděčíme za doplnění našeho povědomí o mimoňských dějinách. Mimoňským čtenářům je asi všeobecně známo, že při požáru Mimoně 11. června 1806 shořela i radnice s městským archivem, takže mnohé listiny, kroniky a další písemné záznamy byly nenávratně ztraceny. A byl to právě Josef Franz Tille, kdo si dal tu práci, že ze všech dostupných církevních i světských kronik, písemností a dokladů okolních obcí a také ze státních archivů, do nichž při svém podrobném bádání pronikal, sepsal vše, co souviselo s městem Mimoní. Podařilo se mu tím zacelit mnohé mezery v mimoňských dějinách.

Josef Franz Tille se narodil před 160 lety dne 29. června 1866, v domě č. p. 117/IV na tehdejší Cvikovské (dnešní Pertoltické) ulici. Bylo to za dramatického času prusko-rakouské války, pouhé tři dny po bitvě u Kuřích Vod, k níž došlo 26. června 1866. Později začal působit jako sluha v mimoňském kostele, kde měl přístup k farním kronikám a archiváliím. Protože ho vždy zajímaly dějiny získával tak poznatky o starších dobách. Zveřejňoval je v historických článcích a statích určených pro Nord-böhmische Exkursionsklub (Severočeský výletní klub) v České Lípě, které vycházely v letech 1889 až 1898. Z těchto článků a z dalších Tilleho prací nakonec vznikla ucelená kniha "Geschiche der Stadt Niemes und ihrer nächste Umgebung" (Dějiny města Mimoně a jeho nejbližšího okolí). Knihu, která zahrnuje městskou historii od prvních zmínek a doložených událostí až do roku 1904 vydalo tiskem mimoňské nakladatelství Antona Bienerta v roce 1905, kdy bylo jejímu autorovi Josefu Tillemu teprve devětatřicet let.

Josef Tille se oženil 8. října 1899 s Marií Terezií Müller (⁎ 28. srpen 1870), s níž měl syna Aloise (⁎ prosinec 1901, † únor 2006) a dceru Marii (⁎ 1904). Začátkem roku 1908 se jeho rodina přestěhovala do Plané u Mariánských Lázní, kde přijal funkci účetního a místo sekretáře. V Plané se manželům narodil roku 1910 ještě syn Karl, který však hned  následujícího roku 1911 zemřel. Po dobu, kdy žili v Plané udržoval Josef Franz Tille kontakty se svou rodnou Mimoní, živě se o dění a události v ní zajímal a pečlivě si vše zapisoval.

Když se v roce 1924 Josef Tille vrátil zpět do Mimoně, pracoval jako účetní u stavební firmy Groh & Schinke a bydlel na adrese Ölberg (nyní Březinova) v č. p. 179/III. Po čase se přestěhoval do Otína (tehdy Ottenreuth), který se stal později součástí Plané u Mariánských Lázní. V Otíně totiž byl farářem Tilleho syn Alois, vysvěcený na kněze biskupem Františkem Kordačem v Praze roku 1924. Kněžskou službu tam vykonával až do svého vysídlení 10. listopadu 1946, kdy musel odejít spolu se svým otcem Josefem Franzem Tillem a sestrou Marií do sběrného tábora zřízeného v nedaleké Chodové Plané. Po celou dobu pobytu v Otíně Josef Tille nadále sbíral a shromažďoval všechny dostupné poznatky a podklady k dějinám Mimoně a neúnavně je zpracovával.

Výsledkem jeho práce je druhá pětidílná ručně psaná kronika Mimoně, ve které doplňoval a rozvíjel další nově získaná fakta a informace vztahující se k mimoňské historii. Vracel se v ní také ke své tištěné knize z roku 1905, doplnil ji o některé podrobnosti a opravil také omyly, kterých se v ní pro neúplnost či nejasnost prvních poznatků dopustil. Například to, že stavitelem kaple Svatého Božího hrobu nebyl Giulio Broggio jak je v původním knižním vydání uvedeno, nýbrž Santini Bossi. Především však zachytil důležité mimoňské události, které se staly od vytištění knihy v roce 1905 až do roku 1945. Vzhledem k politickým událostem a okolnostem před druhou světovou válkou a během ní však již nestihl tuto kroniku vydat knižně.

Své životní dílo, vlastnoručně psané, doplněné kresbami, mapkami, obrázky a plánky nabídl roku 1946 městu Mimoni. Byla mu za ně do Otína poukázána odměna tehdejších 5.000,- Kčs, jak je zaznamenáno na stránce 93 v mimoňské městské kronice k datu 15. listopadu 1946. Jenže Josef Franz Tille odešel pět dní předtím se synem Aloisem i dcerou Marií do sběrného tábora pro vysídlence v nedaleké Chodové Plané. Z něj byli nákladními auty dopraveni nejprve do Železné Rudy a protože se již nevešli do přistavených železničních vagonů, převezli je na nádraží do Domažlic. Odtud pokračovali vlakem do Sandbachu u Aschaffenburgu v Hesensku, kde byl tehdy tábor pro vysídlené. Tilleho ručně psaná kronika je v současné době uložena v Okresním archivu v České Lípě.

Josef Tille si odvezl do Německa pouze krátké zápisky a poznámky k dějinám svého rodného města Mimoně V obci Lichtenberg v pohoří Odenwald, kde se usadil, materiály postupně zpracovával další roky, až do konce svého života. V Lichtenbergu 19. dubna 1951 zemřel a byl pohřben na hřbitově v blízkém městečku Groß-Bieberau u Darmstadtu. Pamětní deska z tmavé žuly byla Josefu Franzi Tillemu odhalena na jeho mimoňském rodném domě v sobotu 8. srpna 2009 v deset hodin dopoledne. Je však na ní, bohužel, jako měsíc narození chybně uveden červenec (VII.) místo správného měsíce června (VI.).

Z knihy "Památky Mimoně" a z časopisu "Plánský měsíčník", informačního zpravodaje vydávaného městem Planá u Mariánských Lázní.

Vypsal: Jiří Šťastný