Tajemství ukryté pod nohama

Představte si místo, kde se pod nohama obyvatel Mimoně ukrývá tisíciletá historie.

Kostelní vrch není jen obyčejná dominanta, ale srdce celého regionu, které v sobě mísí starověké osídlení, tajemné podzemí i příběhy o znovuzrození z popela. Pojďme se podívat na jeho fascinující příběh.

Úsvit slovanských dějin a slavný středověk

Psal se konec 9. století, když se na Kostelním vrchu začala psát historie jednoho z nejstarších doložených slovanských center na Českolipsku. Vrch byl osídlen nepřetržitě stovky let.

Zlatá éra lokality odstartovala ve 12. století, ze kterého pochází slavný poklad 300 stříbrných denárů knížete Bedřicha, ukrytý v zemi v 70. až 80. letech 12. století a objevený o staletí později. V roce 1256 zde vyrostlo panské sídlo rodu z Mimoně a o století později, v roce 1352, se zdejší kostel stal podle papežských desátků třetím nejvýznamnějším v celém regionu!

Klenotnice plná objevů

Podzemí Kostelního vrchu ukrývá neuvěřitelné archeologické bohatství. Když archeologové v letech 2006 a 2010 prozkoumávali místní půdu, objevili kromě lidských koster také 709 vzácných keramických střepů. Šlo o vůbec první takto velkou kolekci nejstaršího středověkého osídlení v oblasti. Mimoň tak vydala důkaz o své prastaré historii.

Zkáza a znovuzrození chrámu

Dnešní podoba vrchu se začala formovat v 17. století, kdy zde vznikl nový barokní kostel. Dramatický zlom však přišel 11. června 1806. Během katastrofálního požáru města lehla popelem i kostelní věž. Žár byl tak obrovský, že se původní zvony roztavily.

Během obnovy v první polovině 19. století došlo k proměně: architekt propojil původně samostatnou zvonici s hlavní lodí a vytvořil tak ucelený chrám, který známe dnes. Z roztaveného kovu z trosek pak místní farář nechal ulít nový zvon a z Prahy přivezl menší zvon sv. Josef, kterému se říkalo klekáníček.

Labyrint v pískovcových skalách

To největší tajemství Mimoň ukrývá pod povrchem. Pískovcové podloží Kostelního vrchu skrývá jeden z nejrozsáhlejších systémů skalních sklepů v Čechách. Od roku 1666 sloužily tyto prostory místnímu zámeckému pivovaru jako ideální chladné sklepy pro zrání piva. Měšťané je využívali k uskladnění potravin a ledu. Během válek a těžkých časů navíc tyto chodby poskytly obyvatelům Mimoně bezpečný úkryt.

Kostelní vrch je tak skutečnou kamennou kronikou – místem, kde se snoubí minulost, život i nezlomná vůle místních lidí.

Význam a historie Kostelního vrchu

• Klíčová lokalita: Jde o jedno z nejstarších doložených slovanských středisek na území okresu Česká Lípa.
• Kontinuální osídlení: Vrch byl prokazatelně osídlen od raného středověku s výrazným nárůstem aktivit ve 12. století.
• Útlum a panské sídlo: Osídlení pokračovalo po celé 13. století; v roce 1256 se zde předpokládá sídlo pánů z Mimoně, načež koncem století aktivity utichly.
• Tradice kostela: Původní středověký kostel se hřbitovem zde stál již v první polovině 14. století (písemná zmínka z roku 1352). podle výše poplatků papežských desátků byl třetím nejvýznamnějším v regionu po České Lípě a Bezdězu.

Cenné archeologické nálezy

• Nejstarší nálezy: Dva raně středověké fragmenty zdobené keramiky z 2. poloviny 9. až 1. poloviny 10. století nalezené v 80. letech 19. století hrobníkem Schubertem.
• Výzkumy 2006 a 2010: Odhalily lidské skelety a unikátní soubor 709 fragmentů keramiky hradištní tradice (tvořila až 92 % nálezů ve spodní části sondy). Jde o vůbec první takto rozsáhlou kolekci nejstaršího středověkého osídlení na Českolipsku.
• Mincovní poklady: Nález tří pražských grošů z 1. poloviny 14. století přímo v areálu a především poklad 300 stříbrných denárů knížete Bedřicha (ze 70.–80. let 12. století) objevený v roce 1895 poblíž dnešní školy.

Podzemní skalní sklepy

• Unikátní rozsah: Mimoň vyniká v rámci celého německého území Čech výjimečným množstvím a velikostí svých skalních sklepů.
• Poloha a konstrukce: Tyto rozsáhlé prostory jsou vytesány přímo do pískovcové skály tvořící samotné podloží Kostelního vrchu.

1. Chronologická osa nejdůležitějších událostí

• 2. polovina 9. – 1. polovina 10. století: Vznik slovanského střediska na Kostelním vrchu (doloženo nejstaršími střepy hradištní tradice).
• 70.–80. léta 12. století: Do země ukryt mincovní poklad 300 stříbrných denárů knížete Bedřicha (nalezen 1895).
• 13. století: Období intenzivního osídlení ostrožny s útlumem na samotném konci století.
• 1256: První písemná zmínka o Mimoni, předpokládá se vznik panského sídla rodu z Mimoně.
• 1352: Kostel sv. Petra a Pavla zapsán v rejstříku papežských desátků; platí třetí nejvyšší poplatek v regionu.
• 1661–1663: Jan Rutz z Adlerthurnu a jeho dědicové staví na skále nový barokní kostel.
• 1666: V podloží ostrožny vznikají prostorné pivovarské sklepy.
• 1674–1680: Výstavba původně samostatně stojící zvonice.
• 11. června 1806: Katastrofální požár města ničí kostel, faru, kaple i zvonici.
• 1838: Znovuvysvěcení obnoveného kostela (propojení lodi s věží) a ulití nových zvonů.
• 2006 a 2010: Záchranné archeologické výzkumy objevují lidské skelety a 709 fragmentů rané keramiky.

2. Stavební vývoj po požáru (1806) a osud zvonů

Ničivý požár v červnu 1806 kompletně proměnil siluetu Kostelního vrchu:

• Stavební unifikace: Před požárem stála zvonice (z let 1674–1680) samostatně oddělená od kostela. Při obnově v první polovině 19. století architekt propojil věž s hlavní kostelní lodí, čímž vznikl dnešní ucelený chrámový komplex.
• Zkáza zvonového fondu: Staré barokní zvony se v obrovském žáru hořící věže doslova roztavily a zřítily se dolů do sutin.
• Zvonová obnova (1838): Ze slitiny nalezené v popelu nechal místní farář ulít nový hlavní zvon zasvěcený patronům kostela. Z Prahy k němu byl přivezen menší zvon o váze 296 kg, zvaný sv. Josef (klekáníček).

3. Využití podzemních chodeb a sklepů v pozdějších staletích

Mimoňské pískovcové podzemí pod Kostelním vrchem patří k nejrozsáhlejším v Čechách:

• Pivovarské hospodářství (od r. 1666): Největší podzemní prostory sloužily jako chladné ležácké sklepy pro zámecký pivovar, který stál na úpatí ostrožny (v místech dnešního kina). Chlad pískovce zajišťoval ideální teplotu pro zrání piva.
• Skladování potravin: Menší víceúrovňové sklepy vytesané přímo do skály využívali měšťané ke konzervaci potravin, ledu a zemědělských plodin, jelikož si podzemí drželo stabilní teplotu po celý rok.
• Úkryt během válek: Během četných vojenských konfliktů (včetně napoleonských válek a druhé světové války) sloužily tyto chodby a sklepy obyvatelům města jako bezpečný protiletecký a vojenský kryt.