Analýza rizik skládky odpadů na skládce v ulici Pražská "Za garážemi"

Analýza rizik skládky odpadů na skládce v ulici Pražská "Za garážemi"

Na podzim roku 2014 byly zahájeny práce na staré skládce odpadů v ulici Pražská za garážemi. Cílem těchto prací byla analýza rizik staré skládky. Město Mimoň na zmiňovanou analýzu získalo dotace z Evropské unie.
Na posuzované skládce je uložen zejména komunální odpad s příměsí odpadu průmyslového. Celkový objem odpadu je odhadován na 135 000 m krychlových a množství přibližně 243 tis. tun. Podle slov referentky zemědělství a  životního prostředí MěÚ v Mimoni Jaroslavy Vítkové lze sice lze veškerý deponovaný odpad klasifikovat jako nebezpečný, ale zároveň v současné době vlivem uloženého odpadu nedochází ke znečištění ostatních složek životního prostředí.

Analýza rizik staré skládky odpadů „Za garážemi“ je u konce Město Mimoň získalo v roce 2014 dotaci na analýzu rizik staré skládky odpadů. Tato akce je spolufinancována z Evropské Unie v rámci Operačního programu Životní prostředí, Prioritní osa: 4, oblast podpory 4.2.

Vlastní práce byly zahájeny na podzim roku 2014, kdy probíhal geofyzikální a atmogeochemický průzkum, vrtné práce a odběr vzorků. Následovalo vyhodnocení vzorků a zpracování vlastní analýzy rizik. Průzkum znečištění prokázal, že posuzovaná skládka není významným zdrojem emisí rizikových skládkových plynů. Pouze v ojedinělých případech byly zaznamenány mírně zvýšené hodnoty CH4 a těkavých organických látek. V jedné oblasti/sondě byl překročen indikátor znečištění u benzenu (5,5 x) a ethylbenzenu (2x).

V rámci posuzované skládky je uložen zejména komunální odpad s příměsí průmyslového odpadu. Celkový objem odpadu je na základě průzkumu odhadován na 135 000 m3 , objemová hmotnost na 1 800 kg/ m3 a množství na cca 243 tis. tun. Analytické rozbory odpadu prokázaly velmi vysoké koncentrace polyaromatických uhlovodíků překračující v některých případech až 370 x indikátor znečištění pro ostatní plochy. Ve vzorcích odpadu byly dále indikovány zvýšené obsahy PCB, olova a ropných látek. Všeobecně lze veškerý deponovaný odpad klasifikovat jako nebezpečný.

Dobrou zprávou je, že nebylo zjištěno znečištění zemin odebraných z podloží uloženého odpadu, podzemních ani povrchových vod v korytě Ploučnice a proto lze konstatovat, že v současnosti nedochází ve významné míře k šíření znečištění z deponovaného odpadu dále do složek životního prostředí.

Lze očekávat, že bude postupně docházet ke snižování koncentrací ropných látek v důsledku přirozených procesů. U znečištění toxickými kovy a PAU lze z důvodů jejich perzistence v prostředí očekávat spíše setrvalý stav.

Hodnocením zdravotních rizik pro obyvatele vyplývajících z posuzované skládky nevyplývá nutnost provedení aktivního sanačního zásahu za účelem omezení šíření znečištění k příjemcům.

Nebyla identifikována rizika pro zdraví obyvatel v souvislosti s jejich pohybem po povrchu deponie a mezi čelem skládky a korytem Ploučnice.

V rámci průzkumu byla ověřena potencionální ekologická rizika v souvislosti s polohou skládky v záplavové zóně. Rizika jsou spojena s případnou povodní a následným zaplavením skládky. V tomto případě nelze vyloučit vyluhování toxických polutantů, poškození a rozplavení odpadu z čela skládky a následné znečištění rozsáhlého území pod skládkou, které je evropsky významnou lokalitou (EVL NATURA 2000).

Za nejúčinnější variantu nápravného opatření lze považovat vybudování ochranné hráze podél exponované části paty skládky. Tento sanační zásah se v současnosti jeví jako technicky i finančně velmi náročný (odhadované náklady 15 mil. Kč bez DPH). Z těchto důvodů, i vzhledem k tomu že míra ekologických rizik není v současnosti akutní, se přikláníme k zachování současného stavu bez provedení aktivního sanačního zásahu v podobě ochranné hráze.

Za účelem sledování negativních vlivů záplavové vody na posuzovanou skládku bylo doporučeno provádět monitoring a vyhodnocovat stabilitu tělesa skládky v průběhu i bezprostředně po povodních. Dále bylo doporučeno sledování vlivu skládky na kvalitu podzemních a povrchových vod v korytě řeky Ploučnice. Sledování by mělo probíhat min. po dobu 4 let s četností 1 x za dva roky.

Jsou navržena nápravná opatření pouze menšího charakteru. Jako příklad lze uvést provádění průběžné údržby zeleně, zejména vzrostlejších stromů, v případě odstranění vegetačního krytu během rekultivačních prací provést následné zatravnění povrchu, provádět průběžnou revizi čela skládky a případné nestabilní části odpadu odstraňovat atd.

Podrobnosti mohou zájemci prostudovat na stránkách města, kde bude kompletní analýza rizik, kterou provedla společnost AECOM CZ s.r.o., zveřejněna v kategorii Město a úřad – Důležité dokumenty.