K čemu je slunce, když není den

K čemu je slunce, když není den

K čemu je lidstvu krásná věda? K čemu je krása krásných žen? K čemu je svět, když není práva? K čemu je slunce, když není den?“ Zhudebněnou básní Hanuše Hachenburga, který v den svých patnáctých narozenin zemřel v Osvětimi, zahájil Daniel Dobiáš pořad
,,K čemu je slunce, když není den" , který měli možnost shlédnout koncem ledna žáci základních škol v Mimoni. Téma pořadu velmi silné. Druhá světová válka, Terezín, holokaust. Výjimečného setkání se dostalo všem přítomným. O těžkých podmínkách v koncentračních táborech a o osudech své rodiny, přátel a známých tu poutavě vyprávěla paní Hana Hnátová, rozená Lustigová, sestra známého spisovatele Arnošta Lustiga. Toto vyprávění citlivě doplnil o hudební vstupy hudební skladatel Daniel Dobiáš, který čerpal inspiraci z knihy Motýli tady nežijí, knihy, ve které jsou shromážděny obrázky a básně dětí z koncentračního tábora Terezín. Žáci byli pozornými posluchači a zpětná vazba dokazuje, že je důležité nezapomínat, ba naopak, vracet se k minulosti, aby se její těžké doby už neopakovaly.