Karel Gott: Obrazy

Karel Gott: Obrazy

Karel Gott dostal do vínku hned několik talentů. Jeho hudební nadání stojí dozajista na prvním místě, ale ani jeho malířské umění se nedá přehlédnout. I na tomto poli je to výrazný otisk umělce, který dokáže vtisknout do obrazu své emoce a umí je předat dál. V Mimoni byla otevřena výstava obrazů Karla Gotta vernisáží, kterou zahájil pan Zdeněk Kohák společně s panem starostou Františkem Kaiserem. Ozdobou slavnostního odpoledne byla Monika Žídková a o hudební složku se postaral Patrik Czuczor. Výstavu si můžete prohlédnout od 16.9. do 11.11.2012.

Srdečně zveme všechny příznice nejznámějšího českého umělce Karla Gotta na výstavu reprodukcí jeho obrazů. Těšit se můžete nejen na obrazy, ale i na modely šatů na motivy obrazů Karla Gotta, či expozici navazující na profesní a osobní život Karla Gotta.

Výstava proběhne od 16.9.2012 do 11.11.2012 v obou patrech Městského muzea.

Karel Gott: „Žiju v dobré době, jsem malíř samouk živící se zpěvem“.

Často si kladu otázku, do jaké doby jsem se vlastně narodil. Zažil jsem různé režimy, zpíval pro různé prezidenty, což mi ostatně dnes mnozí vyčítají a tvrdí, že jsem měl po roce 1968 raději zůstat v emigraci než zpívat pro komunisty.

Teď se žije, řekl bych v době příznivější. Moje profese zpěváka mne zatím živý dobře, a mohu si tedy dovolit malovat to, co cítím, co odpovídá mým vizím, pocitům a představám. Netlačí mě čas. Maluju, jen když jsem nabitý chutí zaznamenat nějaký svůj nápad. Jako malíř jsem samouk a svým malováním se odreagovávám od stresu šoubyznysu. A protože jsem v malování svobodný a nepodléhám žádnému tlaku, tak klidně namaluji Monu Lisu podle Leonarda da Vinciho, jak si sedla do kavárny ke skledničce vína. Je to mé svobodné rozhodnutí, protože nemám v úmyslu tento obraz nabízet k prodeji a nemám myslím ani žádnou velkou starost o to, jak mé dílo přijmě kritika.

S nadáním by člověk neměl zacházet, jak chce. Svojí pohodloností či leností hodit ten dar za hlavu. Člověk je povinnen nadání pěstovat a uplatňovat. A to i v případě, kdy jím oslovuje jen několik málo lidí. I jediný člověk stojí za to, jestli ho můžeme povznést a potěšit. Vždyť právě v tom našem přetechnizovaném světě by to měl být umělec, který pomůže vysvobodit lidské duše z tíživé a mnohdy až zotročující reality

Dějiny lidstava jsou nevýrazněji mapovány právě uměleckými talenty. Škoda jen, že nám historie nemohla zanechat třeba nahrávky od starořeckých pěvců.

Já jako malíř se snažím spoutat svými barvami celý vír svých představ, nápadů a snů. A při malování nacházím klid, který nutně potřebuju. Ateliér považuji za spásný ostrov, kde se můžu oddat meditacím a kde svoji duši uklidňuji odlišným tvořivým projevem, než je zpěv. Jiný jde třeba do kostela a nemusí být nutně silně věřící. Zajde si jenom do oázy klidu, ze které se rozhlédne, vidí svět venku úplně jinak.

Mé obrazy jako by žily svůj vlastní život. Mnohdy cestují po světě a některý se dokonce vytratí z mého dohledu navždy. Každý obraz je součastně dokumenterm nějaké kapitoly mého života.