V ČR se značně plýtvá při posypech silnic a chodníků. První města a obce však začínají využívat ekonomičtější řešení

Praha, 18. ledna 2023 – Energetická krize v posledních měsících ukázala, jak moc města, obce či firmy plýtvaly s energiemi. A že je možné při zamyšlení a větší pečlivosti ušetřit na spotřebě, stejně tak se často vyplatí investovat do nových technologií a řešení. A často se nemusí jednat o investice velké. Navíc se tyto investice vrátí na provozu či spotřebě, a v následujících měsících a letech tak obce či firmy ušetří značné prostředky. To platí i v péči o silnice a chodníky.

„V České republice se v mnoha obcích stále plýtvá při posypech komunikací a chodníků. Často jsou totiž chodníky zbytečně a neekonomicky zasypány větším množstvím posypu, než je nutné. Přispívá tomu i velká popularita a využití rozmetadel, což má vliv na zbytečné přesolování a přesypávání komunikací včetně chodníků,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher a dodává: „Moderním řešením je využití tzv. solankové nástavby. Ta umožňuje použití ideálního množství posypu, které je účinné a zároveň zamezí plýtvání. Právě solanka umožňuje jemný postřik, který umožní šetřit a zároveň zvýšit účinnost a bezpečí.“

Na tuto kartu vsadili v Kralupech nad Vltavou

„Pro pořízení solankových nástaveb jsme se rozhodli z důvodu rozšíření vozového parku. Po prvních týdnech používání toto řešení hodnotíme velice pozitivně. Je ekonomičtější, a navíc posyp funguje okamžitě,“ říká Jiří Hájek z Technických služeb Kralupy nad Vltavou.

Jaké druhy posypů se v ČR používají?

Posypová sůl nebo solanka: chlorid sodný se při zimní údržbě silnic a chodníků používá buď v pevném stavu, nebo jako solankový roztok. Obecně platí, že čím menší jsou částečky soli, tím déle sůl na povrchu silnice vydrží a účinkuje. Z hlediska ochrany půdy sůl nelze používat například na silnicích v blízkosti zdrojů pitné vody nebo v chráněných krajinných oblastech.

Písek a štěrk: často využívaný posypový materiál, který se často používá na místech, kde nelze použít posypovou sůl. Jedná se nejčastěji o písek a štěrk se zrnitostí od 2 do 5 mm. Jde o směs písku a drti, která lépe zabraňuje podkluzování vozidel. Tyto inertní materiály však sníh ani led nerozpouští, a navíc zůstávají na vozovce nebo v jejím okolí. S tím je spojena nutnost zametení silnic v jarních měsících. Samostatným problémem s tím spojeným může být též zanášení kanalizací.

Škvára a struska: v neposlední řadě se kromě písku využívá i škvára a struska. Vzhledem k tomu, že jde o hrubozrnné materiály, jsou jejich zdrsňující vlastnosti lepší než u písku. Nejsou však příliš šetrné k automobilům.